 BLOK 0. |
VIDEOKONFERENCE |
POSTEROVÁ SEKCE |
| BLOK I. |
BLOK II. |
BLOK III. |
| BLOK IV. |
BLOK V. |
BLOK VI. |
Vzdělávání v biomedicínské informatice a eZdraví s podporou informačních a komunikačních technologií
Zvárová J.
Ústav informatiky AV ČR v.v.i.
Vzdělávací programy v biomedicínské informatice a eZdraví pokrývají témata z široké oblastí lékařské a zdravotnické informatiky a bioinformatiky. První takové vzdělávací programy vznikaly již před více než třiceti lety. K jejich šíření významně přispívala International Medical Informatics Association (IMIA), viz například IMIA konferenci v roce 1990 v Praze, která shrnula zkušenosti lékařských fakult v celosvětovém měřítku. S podporou evropských projektů programu Tempus, 4. rámcového programu a evropských strukturálních fondů, vznikla v EuroMISE centru řada nových metod a nástrojů pro vzdělávání v oblasti biomedicínské informatiky a eZdraví, včetně nových eLearningových strategií. Jde zejména o elektronické učebnice (http://www.euromise.cz) , systém ExaMe pro hodnocení znalostí pomocí internetu, elektronické verze přednášek v různých kursech a interaktivní programy pro vybraná výuková témata.
Informační a komunikační technologie v podpoře národních registrů vybraných onemocnění
Hanzlíček P., Faltus V., Zvárová J.
Ústav informatiky AVČR, v.v.i.
Strukturovaná forma elektronické zdravotní dokumentace je klíčovým předpokladem pro využití uložené informace v návazných systémech pro podporu rozhodování, pro klinický výzkum i z hlediska sémantické interoperability s dalšími systémy elektronického zdravotního záznamu. Tyto nové přístupy k vedení elektronické zdravotní dokumentace a různých typů registrů pronikají i do výuky vedené EuroMISE centrem na Univerzitě Karlově i do postgraduálního a celoživotního vzdělávání. V letech 1999-2007 spolupracovalo EuroMISE centrum s Revmatologickým ústavem na vzniku a rozvoji klinické databáze s názvem "Národní registr vybraných revmatických zánětlivých onemocnění". Cílem tohoto pilotního výzkumu bylo získat klinické, laboratorní, genetické, farmakoekonomické a socioekonomické údaje od reprezentativního vzorku pacientů s některým z vybraných revmatických zánětlivých onemocnění. V roce 2002 byl ve spolupráci s 34 regionálními a 20 institucionálními revmatology překročen počet 2000 registrovaných pacientů. Dále EuroMISE centrum při spolupráci Ústavu informatiky AV ČR a Městské nemocnice v Čáslavi iniciovalo v roce 2004 vznik pilotního registru infarktu myokardu (IM). Do sběru dat se postupně zapojilo několik českých nemocnic a podařilo se shromáždit informaci o téměř 2700 pacientech s IM. Během trvání uvedených registrů již bylo zjištěno významné zlepšení péče o nemocné ve zdravotnických zřízeních, která se podílejí na sběru dat a rovněž význam registrů pro postgraduální a celoživotní vzdělávání lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví.
Datová a obrazová základna pro moderní výuku hematologie na příkladu využití telehematologie a klinických registrů
Penka M., Buliková A., Kissová J., Zapletal O., Schwarz D., Mužík J., Chroust K., Dušek L.
Interní hematoonkologická klinika FN Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Výuka hematologie vstupuje do mnoha lékařských i zdravotnických disciplín a kurzů od pregraduální úrovně až po atestační vzdělávání. Podpora praktické výuky obrazovými archivy s klinickým materiálem a exaktními kazuistikami postavenými přímo nad klinickými daty zásadně zkvalitňuje výuku a dává také prostor studujícím seznámit se s problematikou blíže i mimo vlastní vyučování. Materiály připravené specializovanými hematologickými pracovišti nadto mohou podpořit výuku v dalších specializacích. V prezentaci chceme vysvětlit koncepci, kterou jsme v tomto směru zvolili na Lékařské fakultě MU v Brně a která kombinuje dvě zásadní komponenty:
- Projekt Telehematologie jako systém sbírající klinicky popsaný a pro výuku využitelný obrazový materiál z jednotlivých diagnostických skupin hematologických onemocnění, ale i zobrazení normálního krevního obrazu. Snímky jsou databázově ukládány v taxonomickém uspořádání vyhovující klasifikaci popisovaných nemocí. Výstupem je mimo jiné i webový archiv, který zajišťuje on-line dostupnost materiálu pro kontaktní výuku.
- Vývoj specializovaných klinických registrů, které mohou sloužit i pro výuku studentů. Podmínkou využitelnosti je vedení uceleného parametrického záznamu o diagnostice a průběhu léčby. Tyto záznamy dnes nejsou běžně dostupné v nemocničních informačních systémech a využití registrů tak dává jedinečnou možnost rozšířit praktickou výuku o rozbor obsahu zdravotnické dokumentace, dále o datově podložené kazuistiky a o statistickou sumarizaci léčebných postupů a jejich výsledků. Tyto funkce budou doloženy na datech Fakultní nemocnice Brno s využitím celostátního klinického registru HemIS (pacienti s hemofilií).
Využití epidemiologických a klinických registrů ve výuce na příkladu projektů řešených v rámci Národního onkologického programu ČR
Dušek L., Brabec P., Mužík J., Koptíková J., Žaloudík J., Vyzula R.
Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Epidemiologické a klinické registry jsou ve své podstatě projekty zajišťující sběr, validaci a analýzu parametricky strukturovaných záznamů o pacientech. S různou mírou podrobnosti tak uživatel získává záznamy, které v dnešní medicíně nejsou v praxi běžně dostupné, neboť většina nemocničních informačních systémů neumožňuje plně parametrické vedení dokumentace. Zdravotnická dokumentace je v řadě klíčových položek vedena v textové podobě, což nevede k potřebné dostupnosti dat. Jsou-li registry vedeny odpovědně, vytvářejí zcela unikátní příležitost analyzovat vstupy do klinické praxe, dále běžící procesy a algoritmy léčby, a samozřejmě také výsledky a kvalitu celého procesu. Všechny tyto informace patří do výuky lékařských i zdravotnických oborů. V našem příspěvku doložíme konkrétní příklady využití IT zázemí registrů a sbíraných dat pro výuku nejen lékařských disciplín, ale i v mezioborovém studiu na pomezí medicíny, matematiky a informatiky. Konkrétně jde o následující využitelné výstupy:
- vlastní datová struktura klinických registrů představuje cenný studijní materiál, neboť jde o logicky uspořádanou elektronicko dokumentaci pacienta, na které lze doložit hierarchii hodnocených parametrů, jejich vzájemné vazby, klíčové cílové parametry léčby a hodnocení výsledků
- statistická sumarizace dat registrů může pro výuku přinést konkrétní a aktuální údaje o diagnostických a léčebných algoritmech, o jejich užití a výsledcích; data registrů mohou sloužit jako základ výuky hodnocení efektivnosti postupů
- z registrů lze pro výuku vybírat vhodná data pro exaktní doložení konkrétních událostí formou komentovaných kazuistik
- nad registry lze vyvíjet edukační nadstavbu, která studujícím umožní modelovou práci s klíčovými záznamy, simulace různých situací apod.
Všechny výše uvedené formy výuky doložíme na projektech budovaných v rámci Národního onkologického programu ČR. Konkrétně jde o tyto výstupy:
- Projekt SVOD jako národní webový portál zaměřený na epidemiologii nádorů (www.svod.cz) a jeho využití pro výuku analýzy populačních rizik
- Projekt HTA v onkologii /Health Technology Assessment/ a Projekt DIOS /Dose Intenzity as Oncology Standard/ (www.cba.muni.cz/dios) jako aktivity vyvíjející edukační nadstavbu nad parametrickou elektronickou dokumentací onkologického pacienta
- Různé lékové a klinické registry jako zdroje výukově využitelných dat (pro přehled viz např. www.onconet.cz)
Elektronická knihovna chemoterapeutických režimů a její využití ve vzdělávání lékařů
Klimeš D., Dušek L., Fínek J., Kubásek M., Koptíková J., Šnajdrová L., Brabec P., Novotný J., Vyzula R., Abrahámová J., Petruželka L.
Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
Projekt DIOS (Dose Intenzity as Oncology Standard) byl zahájen v roce 2006 s primárním cílem posílit informovanost odborné veřejnosti o významu sledování intenzity dávky protinádorové chemoterapie. Dalším cílem bylo zpracovat plně elektronickou verzi chemoterapeutických režimů tak, aby mohla paralelně doplňovat Zásady cytostatické léčby vydávané Českou onkologickou společností. Výhodou elektronického zpracování je snadná aktualizace a také možnost přímého využití pro výukové i praktické účely. Dosažení těchto cílů vyžaduje vyřešení mnoha dílčích problémů, z nichž nejvýznamnějším je inventarizace a digitalizace současných chemorežimů. Z těchto důvodů je Knihovna chemorežimů je budována jako internetový veřejně dostupný portál, který kromě vlastní knihovny obsahuje výukové materiály a softwarové aplikace. V současné době databáze obsahuje na 160 definic chemoterapeutických režimů pro všechny významné onkologické diagnózy. Svým obsahem je portál DIOS (http://dios.registry.cz) nabízen nejen pro lékaře, ale i pro studenty medicíny se zájmem o oblast protinádorové léčby. Knihovna chemorežimů je vybavena vyhledávacím nástrojem, který uživateli umožňuje rychle dohledat seznam režimů podle zvolených kritérií, kterými může být diagnóza, záměr léčby, linie léčby či konkrétní cytostatikum. Dále je možné prakticky si vyzkoušet návrh léčebného plánu o volitelném počtu cyklů pro konkrétního pacienta. K dispozici je podrobné vysvětlení přepočtu cílových dávek cytostatik a taktéž informace o významu a způsobu hodnocení dosahované intenzity dávky. Výpočet intenzity dávky je možné si vyzkoušet pro libovolně zvolený chemorežim přímo na portálu ve webovém kalkulátoru.
Digitální knihovny ve zdravotnictví: Jak léčit informační zahlcení pomocí moderních metod umělé inteligence.
Staníček Z., Procházka F., Šmerda J., Findeisová R.
Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita
V dnešní době se v práci s informacemi objevují dva jevy: zahlcení informacemi a absence povědomí o dostupnosti užitečných informací. Ukazuje se, že tyto jevy spolu úzce souvisí. Často informace, o kterých nevíme, že jsou dostupné, nám pomohou informační zahlcení zvládnout. Klíčovými technikami jsou metody inteligentní syntézy z různých datových zdrojů, práce s neurčitostí, s kontextovou závislostí informací, se sémantikou a pokročilé metody vizualizace. V příspěvku bude prezentováno konkrétní řešení vyvíjené na ÚVT MU ve spolupráci s Laboratoří znalostních a informačních robotů na FI MU.
Využití sémantické paměti a pokročilých metod pattern matchingu pro analýzu medicínských dat
Staníček Z., Procházka F., Oškera M.
Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita
Využití pokročilých metod z oblasti reprezentace znalostí a pattern matchingu otevírá možnost vytvoření nových nástrojů pro analýzu medicínských dat, které lze vhodně kombinovat s existujícími a používanými metodami a nástroji (např. statistickými). To otevírá možnost nových způsobů hledání analogií mezi klinickými případy, ověřování doporučených léčebných postupů a analýzy nákladovosti léčebného procesu. V příspěvku budou shrnuty závěry z projektu UIRON a představen další směr vývoje prováděného v Laboratoři a znalostních robotů na FI MU ve spolupráci se spin-offem MU – firmou Mycroft Mind, a.s.